Člověk

28.11.2011 01:24

Člověk je z pohledu křesťanství především Boží stvoření (více k tématu stvoření). Byl stvořen jako koruna všeho stvoření, třešnička na dortu. Bible popisuje, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu. Znamená to, že neseme jakýsi „otisk“ Boží podstaty a Jeho charakteru (jako např. schopnost milovat, myslet, rozhodovat se). Jsme určeni k tomu, abychom vládli nad ostatním stvořením a svým životem oslavovali svého Stvořitele - Boha. Místo rozumné vlády nad přírodou však nastupuje nerozumné plýtvání, zneužívání a devastace. Takové jednání je v rozporu se smyslem našeho bytí zde na Zemi. Přesto k tomu máme jako lidé volnou ruku, jsme svobodni dělat si to, co uznáme za vhodné – následky si však poneseme (resp. už dávno neseme) sami.

V rovině vztahu s Bohem na tom nejsme lépe. Lidé se rozhodli jít vlastní cestou (hřích) a na Boha a Jeho vůli nehledět – v současném stavu tedy můžeme nazvat člověka jako „padlé stvoření“, které je od svého Boha, který mu dal život, odděleno propastí. Tato propast však může být odstraněna – Bůh pro to udělal vše potřebné a nabízí tuto úžasnou možnost i Tobě. Jsme milované stvoření, na kterém Bohu skutečně záleží - a to natolik, že zašel ve snaze pomoci nám do samé krajnosti - šel na smrt.

Člověk a svobodná vůle

Mnohdy je v diskusi o svobodné vůli debata, zda vůbec něco takového jako svobodná vůle existuje? Mnozí lidé, přicházejí s názorem, že je vše předurčeno. Každá chvíle našeho života je již nalajnována a my jen naplňujeme to, co už je někde zapsáno. Můj názor na věc je trochu odlišný - dovolte mi jej uvést. Jdu na procházku, dostanu se na křižovatku a svobodně se rozhodnu, že se vydám cestou vlevo. Z pohledu člověka je to mé rozhodnutí, stejně tak jsem se mohl rozhodnout dát se vpravo. Toto rozhodnutí je v daném čase absolutní. Příští týden půjdu zase stejným směrem, ale na křižovatce se vydám vpravo. V jiném čase jiné rozhodnutí. Za své jednání NESEME plnou odpovědnost!

Proč tedy pojem "předurčení"? Předurčení je pojem, který nás má uvést do vhledu, jak se na situaci dívá Bůh. On není svázán časem, je mimo něj. On čas stvořil. Proto vidí, že já se rozhodnu dát se na křižovatce vlevo a o týden později naopak půjdu vpravo. Tak chápu pojem předurčení – je to pohled na člověka z boží, nadčasové perspektivy. Nijak to neomezuje moji svobodnou vůli.

Proto nás také může Bůh volat k odpovědnosti za naše činy. Pokud bychom byli „naprogramováni“ jednat přesně tak, jak jednáme, nesl by za to odpovědnost On sám. Pokud my lidé sestavíme robota, taky pak na něj nesvalujeme vinu za to, že byl špatně naprogramován a provedl něco nezamýšleného. Mnoho lidí používá tento argument v obhajobě svých zlých činů: „Vše je předurčeno, muselo se to stát. Kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný.“ To je ale falešné obviňování. Přestože Bůh dopředu vidí, jak se rozhodneme, samotné rozhodnutí je opravdu pouze na nás a neseme za něj plnou odpovědnost.

Kam jsme jako lidé dospěli – to můžete posoudit každý sám. Co se týče přírody, umíme ji především ničit a vyčerpávat její bohatství do posledního kousku. Ekonomická prosperita je kladena na první místo, zaměření na člověka jakožto lidskou bytost, která má svoji důstojnost, je posunuta často na zadní příčky našeho uvažování. A co se týče vztahu s Bohem?...to snad nepotřebuje komentář. Z mnoha stran slyšíme:

„jak může Bůh dopustit to či ono…“

Reptáme...ale Boha nehledáme, odmítáme, nežijeme v souladu s Jeho plánem pro nás a Jeho vůlí...

Drahý čtenáři, drahá čtenářko...chceš najít smysl a pravý význam toho, kým jako člověk jsi?