Desátky

28.11.2011 01:25

Princip desátek je zřejmý – desetinu ze svého příjmu věnovat Bohu (většinou církvi nebo prospěšné společnosti nebo i jednotlivcům). Desátky byly zavedeny již při stanovování zákonů pro nový lid Izrael, v době utváření národa. Měly zajistit a zabezpečit kněží, kteří se věnovali jiné činnosti než práci - měli na starosti duchovní prosperitu národa. V době nového zákona byl postoj prvních křesťanů velice jednoznačný – mnoho z nich prodalo svůj majetek, často i celý, a věnovalo jej křesťanské obci. Čteme si, že první křesťané měli vše společné, ti bohatší se dělili s chudšími a nikdo z nich neměl nedostatek (Sk 2:44-46). Nebyla to povinnost, nemuseli, ale chtěli…Apoštol Pavel vyzýval ke konání sbírek, ty se pak použily na podporu křesťanských obcí, kde byl zrovna hladomor nebo nedostatek.

Křesťané vnímají, že patří Bohu se vším, co jsou a co mají. Domov křesťana je v nebi, ne na adrese nějakého města v České republice. I všechny prostředky patří Bohu a člověk by měl s nimi tedy rozumně nakládat (jsme pouze správci toho, co nám Bůh svěřil). Rozumná pomoc ostatním lidem, především pak věřícím, je zcela na místě. Nakolik nám záleží na penězích? Na finančním bohatství? Na dostatečném zabezpečení na důchod? Na druhou stranu – nakolik nám záleží na tom, kam přijdeme po fyzické smrti? Co budeme považovat za přednější, to se zcela jistě pozná podle našeho chování a nakládání s prostředky. Možná se tady hodí podotknout jeden Biblický verš, který zní "kořenem všeho zla je láska k penězům"...myslím, že by s tímto výrokem souhlasil i kdejaký zanícený skeptik a ateista...

Mnoho lidí vnímá desátky jako něco co křesťan musí dělat. Osobně to vnímám jinak. Nemusím, ale chci – a dle Bible mám dávat tolik, kolik se v srdci rozhodnu. Bohatství, které má křesťan v Bohu, v jistotě spasení skrze Ježíše Krista, se nedá vyčíslit penězi. Proto chci používat své prostředky a přispívat tam, kde je to třeba a kde cítím, že mě k tomu Bůh vede.