Jak prohlubovat vztah s Bohem?

28.11.2011 01:23

Možná bychom mohli začít otázkou, jak prohlubujete vztah s tím, koho milujete? Chcete s ním trávit svůj čas? Nechcete jej jakýmkoliv způsobem zraňovat? Snažíte se mu dělat, co mu na očích uvidíte?...Věřím, že rozumíte, kam touto otázkou mířím. Podobné je to totiž i se vztahem k samotnému Bohu Stvořiteli. Je to On, kdo nás stvořil ke svému obrazu – to, že milujeme, že máme city a také jak prožíváme lásku, je odrazem Boží přirozenosti. Tento obraz jsme však v mnohém zdeformovali. Základ však, jak věřím, zůstal stejný. Ne nadarmo Pán Ježíš používal při vyučování o Bohu přirovnání k Otci a dětem. Chtěl, abychom si představovali principy Božího království na skutečnostech, které jsou nám důvěrně známé – rodinné a přátelské vztahy.

První část odpovědi tedy známe…co je však jejím naplněním? Co je tedy „to“, co dělá Bohu radost a nermoutí Jej?

Jednou z věcí, které je nutné si přivlastnit, je pokora. Kdo není schopen a ochoten se před Bohem pokořit (a odevzdat mu celý svůj život, své plány, bolesti i radosti), těžko si najde v dnešním uspěchaném světě byť jen chvilku, aby si četl Bibli anebo vyčlenil čas na modlitbu. Pán Bůh nás vybízí, abychom to s ním zkusili:

Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.“ (Ž 34:9)

Máte děti? Pokud ano, víte jaké zažíváte pocity, když k Vám Vaše ratolest přijde s upřímným srdcem a projevuje ve Vás všechnu svoji naději. A naopak…jak je Vám, když se proti Vám bouří a není k Vám tak náklonné, jak byste chtěli?

Další biblický odkaz spojený s tímto tématem hovoří o tom, že Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil. (Jk 4:5) Bůh nás nestvořil jen tak bezúčelně. Jsme tady, abychom byli v Boží přítomnosti, abychom mu byli druhy, někým, kdo je mu nablízku – prožívali s Ním vztah a oslavovali Jej. To je pravý smysl naší existence a k tomu má také směřovat náš život. Jednou staneme před Bohem a On posoudí, zda v Jeho přítomnosti obstojíme. Máme se na to setkání připravovat. Každý má svůj čas, aby se na setkání s Bohem dostatečně připravil.

Kdybychom měli vyjmenovat v bodech principy, na kterých stavět osobní vztah k Bohu, určitě bychom neměli vynechat:

  • Modlitbu

  • Studium Boží vůle (tedy Bible). A co důležitější – aplikace toho všeho do svého života!

  • Vzájemné společenství druhých věřících, kteří odevzdali život Bohu

  • Život v Božích principech, který nás vede různými cestami, na kterých poznáváme Boží dobrotu, ale někdy i přísnost

  • Atd.

Jedním ze silných prostředků, kterými ještě můžeme prohlubovat vztah s Bohem, je půst. Většinou si pod tímto pojmem představíme hladovku. Nemusí to být nutně tento význam. V půstu jde především o soustředění se na Boha, modlitbu, a především odložení všeho, co nás může vyrušovat (ať už je to jídlo, sex, koníčky, nebo třeba televize…).

Berme Boha vážně a On bude vážně brát nás. Zkusme uplatňovat principy, které se dnes nenosí: Prokazovat úctu, milosrdenství, věrnost a lásku. Nabídněme pomocnou ruku, odmítněme hněv a zlobu. Milujme Boha a také svého bližního jako sama sebe. Pokud přiložíme ruku k dílu, budeme žít prakticky to, k čemu nás Bible vede, bude nás naplňovat pokoj. Nebude to obyčejný pokoj.

A pokoj Boží převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (F 4:7)

Pokoj, který dává Bůh, přesahuje lidské vnímání, je to něco jedinečného.