Komplexní zamyšlení nad podmínkami pro vznik života

14.12.2011 18:45

"Když se zamyslíte z perspektivy vědce, může se vám zdát, jako by vesmír věděl, že přijdeme. Disponuje 15 konstantami - gravitační, různými konstantami týkajícími se silných a slabých jaderných sil atd. - s precizními hodnotami. Kdyby se kterákoli z těchto konstant vychýlila řádově o jednu miliontinu, či v některých případech o miliontinu miliontiny, vesmír by nedospěl do stadia, v němž bychom ho mohli pozorovat. Hmota by se nemohla shlukovat, nevytvořily by se ani galaxie, ani hvězdy, ani planety, ani lidé." Vědec Francis Collins

Tento článek má za cíl přimět své čtenáře k zamyšlení nad tím, jak na první pohled samozřejmé věci vlastně vůbec fungují, a jak "zázračné" podmínky pro jejich existenci je vlastně udržují. Některé z těchto příkladů podmínek samy o sobě možná zvláštní nejsou, nicméně když se zamyslíme nad tím, že naprosto všechny fungují a existují v naprostém souladu, máme zde velmi vážný argument domnívat se, že za celým stvořením stojí inteligentní Tvůrce...

Zamysleme se nad těmito příklady z oblasti "mikro" světa:

  1. Kdyby si náboje protonu a elektronu nebyly přesně rovny, vodíkové atomy by se navzájem odpuzovaly a neexistovaly by galaxie.

  2. Kdyby relativní síla čtyř základních interakcí — gravitace, elektromagnetismu, silné a slabé jaderné síly — byla nepatrně jiná, život by nebyl možný. Kdyby silná jaderná síla (síla, která váže v jádře atomu protony a neutrony) byla jen o dvě procenta slabší, vedlo by to k rozpadu všech atomárních jader nutných pro život. Kdyby byla o dvě procenta silnější, zabránila by vzniku protonů a tím i hmoty.

  3. Kdyby byl poměr mezi hmotností protonu a elektronu nepatrně jiný než 1836:1, nefungovala by chemie.

  4. Kdyby se rovnováha mezi gravitací a elektromagnetickou interakcí ve hvězdách změnila o pouhé 1:1040, vznikl by vesmír složený pouze z hvězd typu modrý obr (extrémně horké a krátce žijící, v závěru existence explodující jako supernovy) a červený trpaslík (relativně chladné malé hvězdy). Ani jeden typ není vhodný pro podporu života.

  5. Na základě druhého termodynamického zákona měl velký třesk vytvořit vesmír, v němž je nulový řád (maximální entropie), a přesto náš vesmír je vysoce organizovaný (má nízkou entropii).

  6. Kdyby rychlost rozpínání vesmíru byla menší o část rovnou 1: 1 000 000 000 000 (tedy 10-12), vesmír by se po velmi krátkém čase opětovně zhroutil. Kdyby rychlost rozpínání byla větší o jednu milióntinu, nevytvořily by se galaxie, hvězdy ani planety.

  7. Kdyby odstředivá síla přesně nevyvažovala přitažlivou sílu, každá galaxie a sluneční soustava by se zhroutila do svého gravitačního středu.

  8. Kdyby rezonanční úroveň (energie) jádra uhlíku C12 byla o málo nižší, uhlík by ani nevznikl. O něco vyšší hladina by ho okamžitě zničila. Na stejné energii jsou závislé uhlík, kyslík, dusík a další těžší prvky nezbytné pro život.

  9. I nejjednodušší buňka je složitá jako velkoměsto! Má závody produkující energii, továrny na bílkoviny, přepravní systémy roznášející základní materiály, až po dekodéry interpretující DNA, a komunikační systémy. Má také tzv.“bičík“, který je dokonalým systémem jejich pohybu.

  10. Nejsložitějším orgánem v lidském těle je asi mozek. Tvoří ho asi 100 miliard nervových buněk, které  spolu komunikují. V každém neuronu je 10 000 synapsí (nervových spojení), takže jeden neuron může komunikovat s 10 000 dalšími neurony současně. Počet synapsí v lidském mozku je odhadován na 1 kvadrilion  – umožňující 1 000 000 000 000 000 komunikací najednou.

  11. DNA. Obsahuje nepředstavitelné množství složitě poskládaných sekvencí, kterou lze připodobnit k popsané knize. Kdyby se jen začátečními písmeny měla popsat jejich struktura, vznikla by kniha s více než 500 000 stranami.

  „Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit.“

(Biochemik Ernst Kahane)

Zamysleme se nad těmito příklady z oblasti "makro" světa:

Toto jsou některé ze základních nutných podmínek, které musejí být splněny pro vznik života

1. faktor - voda v kapalném skupenství
Chemické vlastnosti vody jsou nezbytné pro život na bázi uhlíku. Tyto vlastnosti zahrnují schopnost vody rozpouštět a dopravovat chemické výživné látky nezbytné pro všechny živé organizmy a její nesrovnatelnou kapacitu absorbovat sluneční teplo což je rozhodující proces regulující teplotu na povrchu Země.

2. faktor - vzdálenost planety od domovské hvězdy - její poloha
Na tomto faktoru závisí existence vody v kapalném skupenství. Planeta nesmí být příliš žhavá ani chladná - tedy musí mít správnou teplotu pro vodu. Na příliš horkých planetách se voda vypaří, nemůžeme získat kondenzovanou vodu. Na chladných planetách voda zmrzne.

Např. v naší Sluneční soustavě je obyvatelná zóna (správně teplá planeta) úzká - kdyby byla země jen o 5% blíže Slunci, měli bychom na Zemi setrvalý skleníkový efekt s teplotami téměř 500 stupňů Celsia. Naopak, pokud by byla Země asi o 20% dále od Slunce, vytvořila by se v její vysoké atmosféře mračna oxidu uhličitého a tím i led a chlad. Každý "adept" na život tedy musí splňovat podmínku "ležet v přípustném vzdálenostním pásu".

3. faktor - tloušťka zemské kůry
Pokud by zemská kůra byla podstatně silnější, pak by nemohlo docházet k pohybu tektonických desek. Tloušťka zemské kůry je cca 6 až 40 kilometrů. Neustálý pohyb desek reguluje vnitřní teplotu planety, reguluje uhlík, mísí chemické prvky nezbytné pro živé organizmy.

4. faktor - magnetické pole

Tento faktor je úzce spjat s faktorem č.3. Hluboko uvnitř Země vytváří pohyb tekutého železa ochranné magnetické pole, které je důležité pro vyšší formy života. Kdyby naše země byla menší, její magnetické pole by bylo slabší a dovolilo by slunečnímu větru odvát naší atmosféru a Země by se stala mrtvou planetou.

5. faktor - atmosféra
Kyslíko-dusíková atmosféra, kterou má Země, je pro vyšší formy života nezbytná. Atmosféra měří méně jak 1% průměru planety. Skládá se ze směsi dusíku (78%), kyslíku(21%) a oxidu uhličitého(méně než 1%). Atmosféra zajišťuje dobré klima, ochranu před slunečním zářením a správnou kombinaci plynů nezbytných pro existenci kapalné vody a vyšších forem života.

6. faktor - velikost Měsíce
Kdyby neexistoval Měsíc, neexistovali bychom ani my. Měsíc je 4x menší než Země. Jeho přitažlivá síla stabilizuje sklon zemské osy v téměř konstantním úhlu zhruba 23 a půl stupně. To zaručuje pozvolné změny ročních období bez velkých extrémů a tím jediné klima v naší Sluneční soustavě, aby poskytovalo příznivé podmínky pro živé organizmy.

7. faktor - typ hvězdy (Slunce)
Naše Slunce je trpasličí hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G. Kdyby Slunce bylo méně hmotné (jako 90% hvězd v galaxii), obyvatelná zóna (která je i tak malá -viz faktor č.2) by byla menší. Aby v ní Země mohla být, musela by obíhat blíž své hvězdě. Zde by ale zvýšená gravitace způsobila, že rotace naší planety by byla synchronizovány s orbitou. Zatímco jedna strana Země by pak byla neustále obrácena ke Slunci a vystavena zvýšené radiaci ze slunečních erupcí, odvrácená strana by zůstala zahalena do tmy a věčného chladu a ledu. Tyto podmínky by živé organizmy nedokázaly snést.

8. faktor - správné místo v galaxii
Velmi důležitý faktor je lokalizace v galaxii. Jsme uprostřed hvězdné obyvatelné zóny jedné hvězdy v planetární soustavě s velkými planetami, které mohou zaštítit ostatní planety před příliš velkým množstvím nárazů komet.

Moderní vědě je známo zatím celkově 20 těchto faktorů… v budoucnu se tyto faktory mohou rozrůst o další. Všechny tyto faktory musí být v galaxii splněny ve stejném místě a čase, pokud bychom chtěli planetu se stejnou formou života jako na Zemi. Odhadovaná pravděpodobnost dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně - vědci stanovili poměrně konzervativní hodnotu 1/10 pro každý faktor, tedy 1/10 x 1/10 x 1/10 x ....

Výsledné číslo je 1/1.000.000.000.000.000, tedy 10 na -15, což je jedna tisícina bilióntiny!

Můžeme tedy dojít k závěru, že naše planeta je, minimálně v rámci naší Galaxie, naprosto výjimečná !! Zde se jedná o "výhru v Galaktické loterii"…tato pravděpodobnost je de facto nulová…je až k neuvěření, že toto může někdo nazvat náhodou…ale nazve…nejčastější názor skeptiků je takový, že "když by se to někde v tak obrovském vesmíru stalo, tak je to právě tady, protože tu jsme"…z logického hlediska ano…ale pojďme dál…

Máme tady pravděpodobnost souladu podmínek, která je takřka nulová…v jiných článcích a jinde na internetu si vyhledejte, jaká je pravděpodobnost vzniku samotného života (už po splnění optimalizujících podmínek planety)….naleznete podobně šílené číslo, jako výše…de facto nulová…spojte si pak tyto 2 pravděpodobnosti dohromady…copak dostanete?

Pakliže jste pořád skeptičtí a jste ochotni skálopevně tvrdit, že je to prostě jen náhoda…čtěte dále….:)

POZNATELNOST

Roku 1995, kdy proběhl vzácný astronomický jev - úplné zatmění slunce, pozorovali astro-vědci tento jev, který jim rozšířil další obzory našeho poznání. Faktory, které astronomové uvádějí, pro možnost tento jev vůbec sledovat, jsou následující:

1) zářící těleso (slunce)

2) zakrývající těleso (měsíc)

3) vhodné místo k pozorování (povrch Země)

4) všechny musí být ve vesmíru v jedné přímce

5) zdánlivá velikost měsíce musí být téměř přesně stejná, jako zdánlivá velikost slunce na obloze (obě tělesa mají velikost přibližně půl stupně)

Slunce je 400x větší, než měsíc…a také 400x dále. Lidé odjakživa pozorovali tento jev a krčili rameny "zajímavá náhoda"…jedná se však o velmi vzácné uspořádání Slunce, Měsíce a Země. Málo známé aspekty, které se objevují a lze je zkoumat při zatmění, v konečném důsledku umožnily vědcům zkoumat část slunce, což má rozhodující význam při pochopení toho, jak se tvoří světlo v jeho atmosféře.

Jeden z astronomů prohlásil "Fakt, že Země obíhá kolem Slunce a Měsíc kolem Země, a že rozměry a vzdálenosti mezi Zemí, Měsícem a Sluncem jsou přesně takové, že dochází k dokonalému zatmění Slunce, je úžasná věc….protože nám to dovoluje měřit složky vrchní vrstvy sluneční atmosféry." - za jiných okolností je toto nemožné pozorovat a vůbec se pohnout dále…

Když dojde k úplnému zatmění Slunce, růžovočervený oblouk chromosféry se stává viditelným a s ním se ještě objevuje duze podobný pás nazývaný "bleskové" spektrum, které můžeme spatřit těsně před úplným zatměním nebo těsně po něm. Zatmění v roce 1870 vedlo k pochopení struktury sluneční chromosféry a objevení hélia - druhého nejhojnějšího prvku ve vesmíru.

Toto spektrum je pravděpodobně nejlepším zdrojem informací o hvězdě….dokázali objevit nespočet dalších aspektů dnešního poznání astrofyziky díky "zvláštním okolnostem" provázejícím úplné zatmění. Tyto okolnosti jsou jak zcela přesné, tak i rozhodující. Pokud by byl totiž Měsíc nepatrně větší, částečně by zakryl náš výhled na chromosféru a zeslabil by její spektrální světlo. Menší měsíc by zase znemožnil výhled na solární atmosféru a bleskové spektrum.

Tudíž se musí Slunce a Měsíc téměř dokonale překrývat, jinak bychom neviděli chromosféru. Tato poznání přivedlo astronomy k odhalení toho, jak vznikají spektra vzdálených hvězd. To znamenalo velmi zásadní posun ve stelární astrofyzice a dovolilo vědcům pochopit, jak fungují jiné hvězdy.

Na základě tohoto poznání bylo např. zjištěno, že sluneční gravitace ohýbá světlo letící k Zemi ze vzdálených hvězd v úhlu, který předpovídal Einstein, jeho myšlenka byla tedy potvrzena právě během úplného zatmění Slunce. Zatmění tedy vědci považují za velmi důležitá pro historii vědy…

Máme tady tedy na jedné straně úžasně malou pravděpodobnost, pro soulad podmínek k existenci života….a na druhou stranu zde máme fakt, že tato konkrétní planeta je nejlepším místem pro uskutečňování vědeckých objevů a zkoumání vesmíru okolo nás!!!!!!!

Tyto okolnosti jsou nastíněny v knize "The Privileged Planet" (jedinečná planeta, publ. R 2004) - "Tytéž velmi úzce vymezené podmínky, které nám dovolují existovat, nám také poskytují ze všeho nejlepší prostředí, pro uskutečňování vědeckých objevů.". Po několik let ověřovali astronomové tuto hypotézu s různými vědními obory a k tomuto závěru došli. Kniha obsahuje detailní rozbory více než 12 příkladů vzájemného vztahu mezi životem a objevy. Tyto nejsou pochybné či marginální příklady, ale každý pojednává o podmínce, která je zcela zásadní pro příslušný vědní obor.

Dalším významným faktorem pro možnost pozorování okolního vesmíru, je průhledná atmosféra, která je v rámci našeho okruhu Země jedinečná…a zase, kdyby obsahoval vyšší množství uhlíku, měli bychom mlhy (jak lze vidět na Titanu). Zajímavým jevem je také "elektromagnetické spektrum", které se skládá z mnoha prvků, kterými jsme bombardováni ze slunce a galaxií…téměř všechny nejsou viditelné okem. Pro organický život jsou buď neužitečné, nebo přímo smrtící.

V tomto spektru frekvencí se však nalézá tenký "pramínek" záření, který je životně důležitý pro rostliny, zvířata a lidské bytosti. Jinými slovy, existuje skutečně velmi úzká část elektromagnetického spektra, která je užitečná pro životní procesy, jako je například fotosyntéza. To však neznamená, že by se život mohl vyvinout tak, aby využíval gama nebo rentgenové záření či něco podobného…je to prostě úzká část spektra, která nám poskytuje nejvíce informací o různých strukturách, které objevujeme ve vesmíru kolem nás. Tyto specifické frekvence (rostlinám umožňují produkovat potravu a astronomům pozorovat kosmos), představují méně než 1 tisícimiliardtinu tisícimiliardtiny celkového rozsahu elektromagnetických emisí ve vesmíru, "naštěstí" je to právě onen typ světla, které tak hojně produkuje naše Slunce…a které nejsnáze proniká filtračním štítem naší atmosféry, aby dosáhl povchu…

Je to pozoruhodná shoda okolností, že takový druh atmosféry, která je nezbytná pro vyšší formy života, jak jsme my, nebrání tomuto životu pozorovat vzdálený vesmír.

UMÍSTĚNÍ V GALAXII

Další významný faktor, který potvrzuje korelaci mezi životem a objevy, je umístění naší planety v rámci celé galaxie…tudíž, tak jako jsou optimalizovány podmínky pro vznik života naší planety, stejně tak jsou optimalizovány podmínky pro objevování vesmíru. Obýváme spirální galaxii, což znamená, že se jedná o velmi zploštělý systém ve tvaru disku. My žijeme zhruba v polovině cesty mezi středem Galaxie a jejím okrajem (pro představivost jsou dobré uvedené animace v dokumentu). Astronomové tedy porovnávali umístění naší polohy s ostatními oblastmi v často nepřátelské galaxii.

Tudíž, když si představíte talíř (disk)…pak zde zase existuje úzký pás, ve kterém je možno, abychom mohli vůbec existovat (blíže ke galaktickému pásu bychom byli zbombardováni zářením a dále by zase nemohly vzniknout planety podobné naší - absence těžkých prvků…).

Tudíž existuje "šťastný střed" mezi nebezpečnou centrální oblastí Galaxie a vnějším okrajem. Vědci tuto zónu nazvali "Galaktická obyvatelná zóna". Tato teorie byla poprvé publikována v roce 2001 a od té doby ji přijímá stále větší počet astrobiologů. Ale i tato oblast je narušena spirálními rameny, které znemožňují život (supernovy apod.). Země se tedy nachází v relativně bezpečné a nepřeplněné oblasti mezi rameny Střelce a Persea. Obýváme tedy místo v galaxii, které minimalizuje nebezpečí a poskytuje dostatek "stavebních kamenů" ke zbudování Země.

Nejúžasnějším objevem však byl (zde v článku vícekrát zdůrazňovaný) fakt, že astronomové zjistili, že obýváme v rámci obyvatelné zóny také nejlepší možné místo pro astronomický výzkum!!! Tudíž i zde je naše umístění velmi důležité pro existenci života, ale i uskutečňování vědeckých objevů.

Další zajímavou myšlenkou, kterou tvrdil i Prof. Richard Carhart (jaderný fyzik, se kterým jsem měl tu čest hovořit osobně) je, že je nepředstavitelně úžasné, jak dobře všechny fyzikální, chemické a biologické zákony fungují, a nejen to, je pozoruhodné, jak jsou prosté a lze je poznat!!! V matematických rovnicích, popisující celé univerzum, vědci objevují úžasnou jednoduchost…vesmír má tedy krásnou a elegantní matematickou strukturu, a to takovou - kterou lze objevovat.

Z naturalistického hlediska byl člověk "evolucí stvořen" tak, aby byl schopen ulovit kořist, poradit si v každodenním životě, přivábit partnery…ale vědci si kladou na první pohled jasnou otázku "proč máme také schopnost poznat, např. co se děje uvnitř atomů nebo uvnitř černých děr"?...to je úplně jiná úroveň požadavků, než ta, kterou potřebujeme při "dobrém darwinovském přežií"..

ZÁVĚR

Vezměme si pravděpodobnosti samotného vzniku života. Se skřípěním zubů to prohlasme za "náhodu"……pak si prozkoumejme podmínky pro život…a dostaneme soubor optimalizujících podmínek pro životaschopnou planetu…s neskutečným dalším skřípěním zubů to ignorantsky nazvěme znovu "náhodou"…a pak si k tomuto faktu připočítejte fakt, že zde máme úžasné podmínky pro objevování a zkoumání…V neposlední řadě pak další pravděpodobnost - a to lokalizaci naší planety v rámci naší Galaxie, která umožňuje "vidět za oponu" Galaxie, vyladění fyzikálních konstant atd. Může zde skutečně ještě někdo tvrdit, že víra v Boha je pro slabomyslné?...

Jinými slovy…když si vezmete veškeré tyto pravděpodobnosti a nebudete je počítat samostatně, získáte tak šílené číslo, které si ani nedokážete představit…ano - bude to nula…pravděpodobnost náhody sladění veškerých výše uvedených faktorů (a to zde nejsou ani zmíněny další - není jich málo!) není ani mizivá, ani beznadějná…je prostě absolutně nereálná a nulová…nikdo zdravého rozumu nemůže dle mého názoru říct "je to náhoda"…Kdo nás tedy vytvořil???

......................Zastavte se a uvažujte o tom!!!......................

Pokud tu nejsme náhodou, byli jsme někým stvořeni.....nestojí za to Jej hledat? A nehledá On Tebe? Není tady někde onen smysl života, který lze nalézt? Zkuse se nad tím zamyslet...třeba najdete to, co hledáte - smysl života. Více Základní jádro křesťanství

 

crick"Poctivý člověk vyzbrojený veškerým poznáním, které je nám nyní k dispozici, nemůže než prohlásit, že se v určitém smyslu původ života jeví téměř jako zázrak. Existuje obrovské množství podmínek, které by musely být splněny k tomu, aby život povstal." 

Francis Crick, molekulární biolog a fyzik, Nobelova cena za fyziologii, - Life Itself, New York: Simon & Schuster, 1981, strana. 88

Zdroje:

www.zivot-nazory.blog.cz

www.everystudent.cz