Rozhovor embryí - zamyšlení

01.12.2011 01:13

V břiše budoucí maminky se ocitla tři embrya …Jedno z nich bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.


Malý pochybovač se táže:

"Věříte vlastně v život po porodu?"

Malý věřící:

"Ano, samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje . Náš život tady tu je jenom proto, abychom rostla a abychom se připravila na život po porodu, abychom byla dost silná na to, co nás čeká."

Malý skeptik:

"To je blbost, žádný život po porodu přece neexistuje. Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat?"

Malý věřící:

"Ani já to nevím přesně.Ale určitě tam bude mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme běhat a jíst ústy."

Malý skeptik:

"To je úplný nesmysl. Běhat, to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční šňůra je krátká už teď."

Malý věřící:

"Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí."

Malý skeptik:

"Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život je jedno velké trápení v temnu."

Malý věřící:

"Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat .... ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará."

Malý skeptik:

"Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?"

Malý věřící:

"Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní, prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat."

Embryo zvané Malý skeptik pravilo:

"To je pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat."

Embryo zvané Malý věřící však namítalo:

"Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!"

Zdroj:// z časopisu YOU, 3/2002, str.30, přeložil do slovenštiny M. Michalíček do časopisu NAHLAS, a do češtiny Zbutran//