Rozpory v Bibli?

19.09.2015 22:10

Není snad oblíbenější činnost kritiků, než poukazování na rozpory, chyby a nesrovnalosti, které se údajně v Bibli nacházejí. Jak jsme si již řekli dříve, není žel žádnou zvláštností, že o Bibli pochybují někdy také křesťané. Mnozí z nich říkají, že Bible sice „pravdivá“ je, ale pouze ve věcech víry. Ve věcech vědy, historie a v jiných oblastech se může mýlit a mohou v ní být rozpory. 

Osobně věřím, že v Bibli žádné rozpory, které by byly neotřesitelné a nezpochybnitelné, neexistují! Je ale pravdou, že při povrchním čtení člověk narazí na množství složitých pasáží, které se na první pohled jako rozpory jeví. Nicméně pokud je čtenář poctivý a začne tyto rozpory blíže studovat, pak zjistí, že nemají vůbec takovou váhu, jakou jim mnozí přikládají. Na internetu naleznete vícero seznamů, ve kterých jsou prezentovány tzv. rozpory, které mají dokazovat neaktuálnost a chybovost Bible. Lidé pak tyto zdroje používají jako munici k útokům na křesťanství. Sám sebe považuji spíše za laika bez formálního teologického vzdělání, přesto všechno když na takový seznam rozporů narazím, dokáži mnoho tzv. „jasných důkazů“ proti Bibli vyřešit svými základními znalostmi teologie a Bible.

Křesťanský učenec Norman L. Geisler, který rozpory v Bibli 40 let studoval, jich „nasbíral“ přibližně 800. Sám potvrzuje, že všechny z nich jsou způsobeny ignorováním základních výkladových principů Bible a skutečnými rozpory vůbec nejsou. Mj. prohlásil:

..pokud je něco nevysvětlené, ještě to neznamená, že to je nevysvětlitelné. Jsem si jist, že by mi některý chytrý kritik mohl namítnout: „a co tento problém?“ – a já bych mu nedovedl odpovědět, i když jsem tyto věci čtyřicet let studoval. Co to dokazuje? Omylnost Bible, nebo Geislerovu neznalost? Vsadil bych raději na Bibli, protože z osmi set případů obvinění, která jsem studoval, jsem ani jednou nezjistil, že by se mýlila Bible, zato jsem objevil spousty omylů u kritiků.“

Není v mých silách reagovat na všechny (či většinu) nejčastějších námitek a tzv. "rozpory v Bibli". Chci však alespoň na několika z nich principiálně ukázat, že řešení těchto problémů existuje a často je docela jednoduché. V zásadě platí jedno - kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde...

Několik příkladů:

1) Příklad toho, že Ježíš sebe údajně nepovažoval za Boha (aspoň podle synoptických evangelií - Marek 10:17-18)

"Když se vydával na cestu, přiběhl k němu jakýsi člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"

Ježíš mu řekl:

"Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh."

Bible však na jiných místech hovoří o tom, že je Ježíš Bůh, a že se tak také choval. Jak tedy naložíme s tímto rozporem? Jeden z principů výkladu Bible je ten, že se nejasnější místa a pasáže Bible musí vykládat pomocí míst, která jsou zřejmá. Pak lze interpretovat tento "rozpor" takto: Ježíš mu řekl (důležité je si uvědomit kontextu - ti lidé Ježíše nepokládali za Boha a nevěděli, že je Bůh, proto je Ježíšova reakce oprávněná):

"Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. (Proč mi tedy říkáš dobrý, když mě za Boha nepovažuješ?)"

2) Čtyři evangelia nám říkají čtyři různé věci o nápise, který byl přibit na kříži.

V Matouši stojí: „TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL“ (27:37). Avšak Marek to popírá svou verzí: „ŽIDOVSKÝ KRÁL“ (15:26). Lukáš říká také něco jiného: „TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL“ (23:38). A Jan tvrdí, že nápis zněl: „JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL“ (19:19). Kdo hledá rozpory může tedy říct, „Tak vidíš, Bible je plná chyb,“ a rozhodnout se zcela ji odmítnout jako nedůvěryhodnou.

Avšak lidem, kteří věří Bohu, nečiní žádné potíže uvést Evangelia do souladu. Neexistuje žádný rozpor, pokud nápis jednoduše oznamoval:

TOTO JE JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.“

Jediné, co autoři udělali je to, že nepoužili celý nápis, ale jenom část. To je také důležité v kontextu evangelií, neboť některé evangelium bylo určeno původně pouze židům, jiné pohanům, apod. Tento druh rozporů je velmi častý především v Novém zákoně, konkrétně v evangeliích. Jedná se o zachycení svědectví lidí, které se na první pohled zdá rozporné. Nedávno mí kamarádi komentovali aktuální událost, kdy bylo ve světě sestřeleno nějaké letadlo. Jeden řekl „ten letec spadl…“, ale druhý kamarád jej hned opravil a řekl „nééé, sestřelili jej“. Kdo z nich měl pravdu? Když jej sestřelili, co letec udělal? No přece spadl. Každý tuto zprávu podal ze svého úhlu pohledu a každý zdůraznil jiný aspekt celé události. Oba dva však měli pravdu.

3) Uzdravení Ježíšem

V Matoušově evangeliu se píše, že přišel setník, který Ježíše prosil o udravení svého služebníka. Ovšem v Lukášově evangeliu se píše, že setník poslal svého zástupce (starší). To je zřejmý rozpor ne?

Potom musíme křičet dnes a denně, že nám v televizi, na úřadech apod. lžou. V moderním světě můžeme ve zprávách slyšet od reportéra výrok: "Prezident dnes oznámil, že...", zatímco ve skutečnosti tento projev napsala sekretářka a přednesl ho prezidentův tiskový mluvčí. Prezident toto dokonce nemusel ani vidět. Přesto nikdo vysílání neobviní, že byla ve zprávě chyba.

Ve starověkém světě bylo zcela pochopitelnou a bez problémů přijímanou skutečností, že se činy často připsaly konkréntímu člověku, zatímco ve skutečnosti byl jejich přímým vykonavatelem podřízený nebo vylanec dotyčné osoby. Tudíž zde mají Lukáš i Matouš pravdu současně.

4) "Rozpor" příběhu krále Sidkijáše

Příběh o zajetí judského krále Sidkijáše - prorok Jeremjáš oznámil Sidkijášovi, že ho bude soudit Bůh. Informoval ho, že „bude vydán do rukou babylónského krále“ (Jeremjáš 32:4). To potvrzuje Jeremjáš 39:5-7, kde se dozvídáme, že byl zajat a přiveden před krále Nebúkadnesara. Ten ho dal spoutat a odvést do Babylóna. Avšak v Ezechielovi 12:13 sám Bůh vydal varování: „Zavedu ho do Babylóna v kaldejské zemi, ale ani ji neuvidí a zemře tam“. Tady je materiál k vystavění argumentu proti Bibli! Je to zřejmá "chyba".

Tři biblické verše říkají, že král půjde do Babylóna, a přitom Bible na jiném místě říká, že Babylón neuvidí. Jak může být někdo někam vzat a přitom to místo nevidět? Vůbec to nedává smysl - pokud ovšem Sidkijáš nebyl zbaven zraku. A přesně to se stalo. Sidkijáš viděl Nebúkadnesara tváří v tvář a na vlastní oči viděl popravu svých synů. Pak „babylónský král ... Sidkijáše oslepil“ a odvedl ho do Babylóna (Jeremjáš 39:6,7). Toto je také jeden ze základních principů, který stojí za mnoha „rozpory“ v Písmu (Bibli).

5) Kdy Ježíš slavil poslední večeři?

„Rozpor“ v popisu poslední večeře je dalším ukázkovým příkladem neznalosti důležitých dobových údajů. V tomto případě můžeme vidět, že tento rozpor vytvořil Bůh záměrně. Ježíš nebyl obětí vnějších vlivů a židů, vše bylo předem dávno naplánováno. Podle synoptiků jedli učedníci s Ježíšem poslední večeři (ve vztahu k svátku Pesach) v jiný čas, než udává apoštol Jan ve svém evangeliu. Vysvětlení je prosté – Židé v severní části země používali způsob počítání dnů od východu slunce do dalšího východu, ale Židé v jižní části používali počítaní odlišné (od západu do západu). Ježíš tedy mohl podle zákona slavit svou poslední slavnost Pesach, a přesto být obětován ve dni slavnosti Pesach, jako Velikonoční „beránek“. Není to úžasné?

6) Tmavá místa světlejšími

Na tomto místě bych rád ilustroval příklad, který ukazuje na důležitost výkladu složitých míst pasážemi jasnějšími. Pokud totiž pasáž A a pasáž B řekne něco, co je jen těžko slučitelné, ještě nás to neopravňuje k odsouzení obou výroků. Ukažme si to na příkladu starozákonních proroctví o příchodu Ježíše Krista na Zemi. Jedno hovoří o tom, že přijede na oslátku. Druhé o tom, že sestoupí z nebe. Když se na tato slova podíváme optikou tehdejšího člověka, tak bychom mohli vyvodit absurdní závěr – mesiáš přiletí na létajícím oslátku. To je samozřejmě nesmysl. Bůh jednoduše za doby starého zákona neodhalil plně svůj záměr, který dnes v novozákonní době známe. Ježíš ke konci služby skutečně vstoupil do Jeruzaléma na oslátku. Toto proroctví se však vztahovalo pouze na jeho první příchod, kdežto proroctví o příchodu z nebes na příchod druhý. Starozákonní lidé o dvojím příchodu Ježíše (jednou zemřít, podruhé ukončit dějiny) nevěděli. Pokud tedy vezmeme v úvahu celkový kontext Bible s jasnějšími pasážemi, problém se vyřeší.

7) Princip semaforu

Bible obsahuje spousty příkazů, zákazů a principů, které si někdy mohou zdánlivě odporovat. Respektive se musím rozhodnout pro naplnění pouze jednoho z nich. Příkladem může být sám Ježíš, který „porušoval“ sobotní den, který byl pro Židy posvátný. Nebo král David, který v nouzi pojedl zakázaný chrámový pokrm. Oba dva příklady jsou biblí hodnoceny kladně. Kdybychom otrocky lpěli na naplnění každého příkazu, nikam bychom se v některých případech nedostali. Vůbec zde nesnižuji důležitost Božích příkazů a rozhodně je nechci relativizovat! V kontextu problematiky rozporů však chci ukázat na to, že existují případy, kdy se jejich naplnění může zdát skutečně jako rozpor (což někteří kritici nezapomenou Bibli vytknout). 

Všichni řidiči to znají velmi dobře. Když přijedeme na neoznačenou křižovatku, řídíme se pravidlem pravé ruky. Je-li křižovatka označena, řídíme se podle značek a pravidlo pravé ruky neplatí. Pokud však na stejné křižovatce svítí semafor, jsme povinni se řídit jím, nikoliv značkami. A celé nám to může zamotat policista, který řídí provoz sám pomocí univerzálních postojů těla, ten ruší všechna výše zmíněná pravidla. Princip je zde zřejmý – přikázání mají různou úroveň důležitosti podle jejich kontextu. O žádný rozpor ani chybu se nejedná. V Bibli je nejvyšší prioritou láska. 

Poznámka – tento princip není návodem pro překroucení Božích zákonů a Jeho řádu. Nelze používat lásku k tvrzení, že mohu žít v mimomanželském poměru, nebo v homosexuálním svazku prostě proto, že se „milujeme“ a nejvyšším měřítkem Bible je láska. Tento princip má ukázat na fakt, že nalezení určitého zdánlivého rozporu v Božích příkazech, nemusí ihned znamenat zjevnou chybu či rozpor.

 

Závěr

Bible skutečně obsahuje mnoho obtížných míst, která nejsou bez bližšího studia a zájmu snadno pochopitelná. Obsahuje také řadu popisů, které si zdánlivě odporují. Pokud však čtenář přistupuje k těmto těžkostem bez předsudků a studuje je blíže, žádné neprůstřelné argumenty proti Bibli nenajde. Proč Bůh záměrně ponechal své slovo takto napadnutelné? Na to si zkuste odpovědět sami…

Pro bližší informace o důkazech jedinečnosti Bible čtěte tento článek.

Anketa

Pomohl Vám tento článek k odstranění předsudků vůči rozporům v Bibli?

Určitě ano (11)
85%

Spíše ano (1)
8%

Ani \ ani (0)
0%

Spíše ne (0)
0%

Určitě ne (1)
8%

Celkový počet hlasů: 13