Těm, kteří procházejí těžkou životní situací…

14.12.2011 19:49

Jak dál?

Prožíváte právě období, kdy se snažíte vyrovnat s následky nějaké katastrofy nebo s náhlou ztrátou přítele či příbuzného? Dostanete od Boha odpověď, proč se to stalo? Nejspíše ne. A kdyby vám někdo odpověď nabízel, je lépe se k takovému vysvětlení stavět skepticky. Zdá se, že v podobných chvílích a situacích nebývá Proč? právě tou otázkou, na kterou Bůh dává odpověď.

Možná proto, že kdyby se pokoušel nám vše vysvětlit, stejně bychom mu nerozuměli. Na jiné otázky ale Bůh zajisté odpoví: „Jaká je pravda o Bohu? Na co můžeme spoléhat? Bude nám to k něčemu, když za ním přijdeme s prosbou o pomoc?

Možná to vypadá, že neexistuje nic většího než to, čím jste právě prošli. Bůh je ale větší. I když je pro vás ona negativní zkušenost příliš silná, Bůh je silnější. Tato událost přišla a odešla, ale Bůh zůstává a bude tu vždycky. Co Bůh nabízí? Sílu. Naději. Nadhled. Útěchu. Může vám dát sílu zvládnout další hodinu, další den i to, co bude dál.

Pavel, jeden z Ježíšových následovníků, psal o těžkostech, které v životě zakoušel, takto:

„Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradní, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi...“[1] „Neboť Bůh, který řekl, ,ze tmy ať zazáří světlo,‘ osvítil naše srdce…“ [2]

Jak to Bůh dělá? Dělá to podobně jako blízký přítel, který vám položí ruku kolem ramen a řekne něco, co vás povzbudí a utěší. Když za ním přijdeme, Bůh k nám může mluvit. Otevřeme jeho Slovo, Bibli, a Bůh k nám začne promlouvat velice osobně.

Možná se ale necítíte na to, abyste přišli k Bohu. Dost možná s vámi pořád cloumá hodně emocí, a stále se snažíte přijít na to, co z vašeho hněvu a frustrace by se mělo obrátit vůči Bohu. Nebo si možná připadáte tak ztracení, že si ani nejste jistí, zda si vás Bůh vůbec všiml, zda o vás ví. Ať už jsou vaše pocity jakékoli, je tu jedna skutečnost, která se nemění. To, že Bůh je. Okolnosti vás možná nutí o tom pochybovat, ale Bohu na vás záleží. Skutečně o vás ví, a vidí vaše potřeby i vaši bolest. Ježíš řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinutí.“[3]

Jaké odpočinutí vám může dát? Může nést vaše břemena. Může na sebe vzít vaše problémy, protože jeho síla se nikdy nevyčerpá. Může vám ukázat směr, protože zná budoucnost a tou vás může provést. Ježíš také řekl: „ …učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce, a naleznete odpočinutí svým duším.“[3] Bůh vás jemně žádá, abyste mu důvěřovali. Natahuje k vám ruku, aby vás opatrně pozvedl, aby obnovil vaši naději. „Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán.“[4]

Nemusíte mu přinést vůbec nic. Bůh chce, abyste za ním přišli s prázdnýma rukama, právě tak, jak se zrovna teď cítíte. Nemusíte mu nic slibovat. Nemusíte mu nic nabízet. O to teď nejde, protože je to Bůh, kdo vám nyní nabízí novou možnost, jak znovu vybudovat svůj život, ne svými silami, ale ve vztahu s ním.

Možná jste do teď žili takovým způsobem, že se domníváte, že vás Bůh nepřijme. Nikdo z nás, žádný člověk, nežil svatý život. Tedy ne svatý podle Božích standardů. Bible říká, že všichni hřešíme a všichni jsme daleko od Boží slávy a spravedlnosti. Nemůžeme si vysloužit Boží přijetí, a ani to nemusíme dělat. Ježíš nám skrze své utrpení na kříži přináší své přijetí. Ve svém utrpení nejste sami.

Bible o Ježíši říká, že byl zkoušený bolestmi. Znal těžkosti. Znal smrt. Když zemřel jeho nejlepší přítel Lazar, Ježíš plakal. V Bibli se píše, že když Ježíš pohlédl na zástup lidí, „bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.“[5]  Nejenže Ježíš viděl utrpení, ale také ho prožíval. Ten, který dělal zázraky a křísil mrtvé, uzdravoval nemocné a způsoboval, že chromí chodili a slepí viděli, také dovolil, aby mu do čela vtlačili korunu z trní, aby jej bili a bičovali a nakonec přibili na kříž, kde nesl naše hříchy. Ježíš vytrpěl hrozná muka, a zaplatil tak za hřích místo nás. Zemřel, ale znovu vstal z mrtvých, a dokázal tak, že má absolutní moc i nad smrtí. Když Ježíš řekl, že přišel, aby nám dal věčný život, znamená to, že mu věčný život patří a že nám jej nabízí jako dar. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho věří, měl věčný život.“[6]

Bez ohledu na to, jaký byl váš život dosud, nebo jak málo jste Boha brali na vědomí, Bůh vám nabízí úplné odpuštění a vztah s ním. Nabízí vám, že bude vaším Bohem, že životem půjde s vámi, a dá vám světlo do vaší temnoty, sílu a naději do budoucnosti. Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“[7]  Chtěli byste, aby váš život pokračoval dál s jeho světlem, jeho vedením a s vědomím, že vás Bůh miluje? Pak ho požádejte právě teď, aby do vašeho života vstoupil a abyste mohli s Bohem začít takový vztah, jaký on od počátku zamýšlel.

Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.“8 Můžete mu to říci třeba takhle:

„Ježíši, připadám si ztracený/á a ty nabízíš, že budeš mým pastýřem. Odpusť mi mé hříchy, i to, že jsem v životě tolikrát žil/a podle sebe, místo abych tě poslouchal/a. Přicházím teď k tobě s prosbou o pomoc, a také proto, že po zbytek života chci žít ve vztahu s tebou. Chci, abys byl mým Bohem a řídil jsi můj život tak, jak budeš chtít. Toužím po tom, abych tě znal/a více a abych ti celým životem dělal/a čest. Vejdi teď do mého života. Děkuji ti, že jsi mě přijal a učinil jsi ze mě své dítě. Amen.“

Ježíš řekl: „Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.“ [9] Abyste mohli lépe poznat Ježíše a jeho lásku k vám, přečtěte si Janovo evangelium, což je čtvrtá kniha v Novém zákoně.

Zdroj: www.everystudent.cz